• max. cena 2500kč
• důraz na kvalitu zvuku (a basů především) pro můj styl hudby (***-rock/punk/metal odrůdy a hardcore trance)
• fyzická odolnost, kvalita provedení a s tím i mobilita

Nakonec padla volba na sluchátka Koss Porta Pro, které toto určitě splňují.

Jako obrovskou výhodu investice do sluchátek značky Koss spatřuji v jejich doživotní záruce. Vlastním je už 3 roky a po celou tu dobu jsou denně vystavovány k poměrně extrémním zátěžím. Kdo se pohybuje v IT profesionálněji tak ví, že není problém strávit 9–16h denně u PC. A většina projektů se mi programuje lépe, pokud u toho můžu mít muziku a tím se více soustředit na řešení problémů. Dále denně nosím notebook do školy a sluchátka s sebou, takže za těch cca 1000dní jsem si vyzkoušel kolik toho vydrží – pády, rozsednutí, vyškubnutí kabelu apod.

Reklamoval jsem je celkem 2×, pokaždé kvůli mé blbosti a nepozornosti. V prvním případě to byli roztrhané molitany (což je v pořádku, když se denně hodněkrát sundávají a nasazují) a vyškubnutý kabel. Tyto sluchátka Koss jsou prostě tak lehké a komfortní, že pokud je mám na hlavě delší dobu a neuvědomím si to, tak vstanu od PC jdu a po metru mě zarazí napnutý kabel, který za sebou táhne notebook. Zatím sluchátka vždy sletěli na zem a já dostával infarkt z toho co jsem to udělal za blbost. Tyto extrémní crash testy podle zkušeností vydrží asi 20×, než se projeví vadné kontakty.

Druhá příhoda je méně zajímavá, v podstatě jsem si zlomil hlavový most. Kvůli molitanům nebo hlavovému mostu však není potřeba čekat s reklamací. Jednoduše je lze koupit za pár stovek a sluchátka jsou opravená do 1–2dnů (záleží na poště).

Reklamace v autorizovaném servisu trvala týden max. dva, a vždy jsem dostal uplně nové sluchátka.

Pokud bych se vrátil k základní charakteristice, tak se jedná o plně otevřená sluchátka. To má jisté výhody i nevýhody, ale pro mne převažují jenom ty kladné stránky. U otevřených sluchátek platí, že propouštějí zvuk z okolí (a tím mají samozřejmě trochu jinou charakteristiku zvuku, než uzavřená). Ale neznamená to, že uslyšíte každý šepot, je to samozřejmě i o nastavení hlasitosti. S Porta Pro se dá normálně běhat, a zároveň se nemusím bát, že bych neslyšel troubící auto.

Konstrukce hlavového mostu je geniálně navržená, pokud budete poslouchat hudbu celý den, tak se může stát, že by byli sluchátka na hlavě nepříjemná a měli trochu otlačené uši (ale to chce opravdu mít aspoň 20h na hlavě), tak si je můžete přepnout pomoci Comfort Zone do polohy, která nebude tlačit na uši a pokračovat v prožívání hudebního zážitku. Co mě příjemně překvapilo a dokud bych to nezkusil, tak bych nevěřil, že se sluchátkama s hlavovým mostem jde normálně spát (tím myslím normálně na boku, tak že celou hlavou ležím na repráčku). Úplně bez problémů a ani o nich nevím, na druhou stranu bych měl varovat před možností oběšení se na kabelu :) Já jsem se ale většinu vzbudil na to, že mám kabel omotaný kolem krku.

Jestliže byste se rozhodli pořídit si také tyto sluchátka, doporučuji návštívit internetový obchod Sluchátka.net, kde mají sluchátka Koss Porta Pro za nejlepší cenu (1040Kč), vždy skladem a poštovné zdarma.

Ať už je jeho názor jakýkoli, podobných jich najdeme tisíce a jsou předmětem nekonečných diskuzí o ničem. Osobně se spíše bavím, když vidím jak si tyto tábory linux vs. windows mění názory a kdyby neseděli za monitorem, tak si snad i roztrhají občanky. Jednou z toho třeba vyrostou, ale mezitím se diskuzní fóra plní blbostmi místo toho, aby kluci dělali něco užitečného.

Nemůžu si pomoci, ale následující citace, které vypadli z autora výše zmíněného webu svědčí akorát o jeho totální neznalosti ohledně operačních systémů, dokonce i jeho „profesionálně zvládnuté“ .NET platformy. Jediné co bych mu doporučil je, ať si o dané problematice něco zjistí, jinak ztrapňuje sám sebe.

Faktem je, že v produktech Microsoftu se vyskytují ŘEŠITELNÉ ZÁDRHELY. V Linuxu jsou TÉMĚŘ NEŘEŠITELNÉ PROBLÉMY A NEKOMPATIBILITA.

No comment.

Linux nic neumí, nic na něm nejde spustit, C# na něm nejde programovat, PHP nepohodlně, nemá ClearType, nemá podporu, je to open source, nekompatibilita a celková nepohodlnost systému.

Bohužel, v této větě je pravdivá informace akorát ohledně open source.

MONO prostě není konkurencí pro VS, jeho prostředí a použití je příšerné, navíc mi přijde naprosto ujeté a hloupé programovat .NET aplikaci určenou primárně jen a pouze na Windows platformu v Linuxu

Kolega zřejmě nikdy neslyšel o ECMA standartu, ani o koncepci .NETu jako takové. Že zrovna .NET byl vyvíjen jako multiplatformní framework, akorát ECMA standart implementovali pouze pro Windows. Projekt Mono má za cíl ho implementovat pro jiné platformy a s podporou Novellu, který úzce spolupracuje s Microsoftem, se to zatím úspěšně daří.

Linux v dnešní podobě je jen jakýsi slabý odvar něčeho, co vzdáleně připomíná OS s několika tisíci nevyřešenými bugy a kritickými vadami, a pro profesionální práci programátora, který vyžaduje stoprocentní spolehlivost je prostě nepřijatelný.

Zde bych si dovolil autora poučit o nedávné události CanSecWest Vancouver 2008, kde jako jediný ze 3 záplatovaných systémů nebyl hacknut Ubuntu, narozdíl od Windows Vista a OS X Leopard. Neříkám, že je bez chyb, samozřejmě jich má dost. Ale tvrdit, že Vista je bezchybná a stabilní, kdežto linux ne, je kravina. Mluvit tu o stovkách dnů uptime v serverových nasazení, při zachování aktualizací bez restartu je asi zbytečné.

Myslím, že tolik by asi z výlevu stačilo. Abych se ale držel titulku článku musím v jedné věci s autorem souhlasit. Je to něco, co mi přijde naprosto nepochopitelného. Takzvané „linuxové komunity“, „linuksáci“ a různé jejich variace.

Bohužel, realita je taková, že více než většina těchto rádoby linuxáků jsou naprostí idioti, kteří nemají nic lepšího na práci, než spamovat fóra, diskuze a jiné komunikační kanály se svými narážkami a vulgaritami. Linuxem se zabývám profesionálně, více než 5let, vylepšil jsem několik knihoven a jsem na tento operační systém hrdý. Ale není nic horšího, než potkat na fóru 13leté děcko co si stáhlo třeba Mandrivu a hned co se mu povede zapnout firefox, tak se přihlásí na fórum a už dává světu najevo jakej je borec a ostatní „lůzři“. Nedělá to dobrou vizitku opravdové komunitě, ani tomuto OS. Neříkám, že toto se neděje ze strany „widláků“, ale rozhodně to není tolik vidět. Spory stylu GNU/Linux nebo Linux v rámci komunity považuji za naprosto absurdní, a že se jimi dokáží zabývat i největší osobnosti kolem vývoje, ve mně zanechává negativní pocity lidské blbosti.

Tyto subjektivní a kolikrát i útočné názory bez konstruktivní kritiky by měl psát jenom ten, kdo dané problematice rozumí, v opačném případě ze sebe dělá akorát debila. Pokud vás zajímá můj názor Linux vs. Windows, tak věřte, že po mnoha zkušenostech používám a nasazuji oboje.

Pokud máte něco předmětného do diskuze, tak sem s tím. Diskuze je moderovaná a vulgární ani útočné příspěvky nebudou zveřejněny.

Na Internetu jsou tito spekulanti považovány za hyeny, nemorální nižší formy života atd. Ale proč? Doména je zboží, je to komodita jako každá jiná. Někteří lidé si to prostě nechtějí přiznat a ačkoli např. veřejně pomlouvají komunismus, tak jejich myšlenky jsou v rozporu s kapitalismem. Je to trh jako každý jiný.

Nemyslím si, že by snad doménové spekulanství mělo být viděno jako něco v rozporu se zákonem. Např. pokud vlastním firmu abc-firma a někdo si zaregistroval doménu s tímto názvem, tak právo je na mé straně a využiju odkaz na moji ochrannou známku.

Co je tak odlišného mezi doménovým spekulantstvím a prodejem „zlatých čísel“ mobilních operátorů? Vůbec nic. Tradeři, kteří hledají lukrativní telefonní čísla a následně je prodávají lidem, jenž o ně mají zájem. Nevšiml jsem si, že by proti této skupině obchodníků bylo na internetu tolik nenávisti jako proti doménovým spekulantům. Podobné to je i v některých zemích s prodejem pěkných SPZ.

I v tomto trhu platí pravidlo „kdo dřív příjde (a zaplatí), ten dřív mele“. Proto se občas divím nad příspěvky typu „Nechápu proč si ten zm*** registruje tu doménu když ji nepoužívá.“ Chtěl jsem tuto prestižní doménu? Měl jsem si ji zaregistrovat dřív. Že jsem to nestihl? No co se dá dělat, ujel mi vlak. Taky už nestihnu naprogramovat druhý Google.

Jaké mám tedy řešení pokud už je doména obsazená nějakým spekulantem? Jestliže o ni stojím opravdu hodně, tak si ji od něj koupím nebo a to platí asi pro většinu případů, si prostě vymyslím nový název, koneckonců doména až takovou roli pro vyhledávače nehraje.

Disclaimer:
Toto je čistě můj osobní názor, je možné že neznám úplně všechny souvislosti s tímto podnikáním, neboť s tím nemám žádné zkušenosti. Pokud máte nějaké objektivní názory na potvrzení nebo vyvrácení této myšlenky, tak se o ně můžete podělit v diskuzi. Diskuze je moderovaná, útočné a ani vulgární příspěvky nebudou zveřejněny.

Objednal jsem si ji proto na Amazonu, kde byla k mání za 13EUR + 6EUR poštovné. Když po týdnu dorazila, tak sem ji měl za večer přečtenou. John Tennant píše velice chytlavě a lehkou srozumitelnou angličtinou.

Na 150 stranách této knížky se dočtete o tom, jak se dá v dnešní době úspěšně prosadit na trhu za pomocí prodeje zboží přes internet, jaké použít obchodní kanály, proč zvolit low-cost strategii, jaké zboží budeme chtít prodávat, jak zařídit webové stránky s online obchodem a jejich propagaci pomocí reklamy na internetu, kde sehnat výrobce našich produktů v Číně a proč zrovna tam, jak vyřídit formality ohledně importu a legalizace businessu a jiné tipy.

Samotná knižka asi není doslovné „howto“, ale spíše rozšiřuje představy, co obnáší podnikání na internetu a jaké jsou jeho výhody např. svoboda pohybu, protože není důležité kde se zrovna nacházíte, ale jestli tam máte přípojku na internet.

Pro ty, které tato problematika zajímá nebo uvažovali o tom co obnáší online business a proniknutí na globální trh s low-cost produkty, tuto knížku rozhodně doporučuji.

Jaké zboží se tedy vyplatí? Jednoznačně na prvním místě elektronika, software, audio nebo i literatura (zejména knihy, různé magazíny, časopisy a noviny). Rozdíl cen některých věcí je takový, že i pokud do výsledné ceny započítáme poštovné (s pojištěním) a CLO, tak stále ušetříme řádově stovky až tisíce korun. Zde uvedu seznam nejzajímavějších obchodů, kde si můžete porovnat ceny: 

• Amazon.com  – Největší výběr literatury, někdy zajímavé slevy na elektroniku
• Woot.com – Zajímavé slevy zboží, každý den jedna extra nabídka
• TigerDirect.com
• NewEgg.com
• BestBuy.com
• Frys.com

Jaké řešení tedy využít abychom si námi vybraný produkt doručili domů? Osobně znám 2 české služby, které řadím do kategorie důvěryhodné a spolehlivé – ZásilkováSluž­ba.com a Shipito.com. Kterou z nich využít?

ZásilkováSluž­ba.com je z těchto 2 nejstarší a na internetu najdeme plno pozitivních hodnocení, donedávna byla pouze jedinou větší službou zabývající se dopravou zboží z USA do ČR.

Personál komunikuje česky, mají účet u české banky a nabízejí různé doplňkové služby jako asistované nákupy zboží na eBay atd. Její největší nevýhodou je to, že jste nuceni měsíčně pronajímat svojí schránku a čím více prostoru požadujete, tím je cena vyšší. Jediná kompenzace této nevýhody je, že můžete schránku využít na měsíc zdarma, takže pokud plánujete pouze jednorázový nákup, můžete si tento poplatek ušetřit. Samotné poslání balíku do Čech, pokud nepočítáme ceny přepravních společností je poměrně drahé.

Shipito.com je pro změnu nově založená služba českým podnikatelem Janem Vaňharou, který má za sebou už několik úspěšných projektů a nyní podniká ve Státech. Právě díky jednomu z jeho projektů vlastní nový sklad, kde se rozhodl nabízet mimo jiné i služby pro zasílání zboží z USA do ČR a na Slovensko. Do budoucna plánuje rozšířit posílání do celé Evropy.

V čem je zajímavá nabídka Shipito.com? Především v tom, že nemusíte platit žádné měsíční poplatky na pronájem schránky. Zaslání zboží stojí $8.50, tedy o více než polovinu méně než u konkurenční ZásilkovéSluž­by.com. Jak to funguje? Jednoduše. Objednáte si zboží na některém např. výše zmíněném el. obchodu, zaplatíte a necháte zaslat na adresu:

Vaše jméno
c/o Eastbiz Corporation
2972 Columbia St.
Torrance, CA 90503

Jakmile dorazí zboží budete informováni a můžete si domluvit další akci, např. nechat si ho zkontrolovat ještě v USA, jestli je v pořádku, popř. přibalit k němu ještě něco a pak si to najednou nechat zaslat do ČR.

Cena poštovného balíku 1kg se pohybuje kolem cca 400kč, pro bližší přehled doporučuji prohlédnout si tabulku zde nebo v článku Jak posilat levne zasilky z USA do CR.

Pokud tedy uvažujete o koupi některé věci, zkuste se podívat jestli se nevyplatí dovézt si ji z USA a poté využít jednu z těchto 2 služeb, které vám ji doručí domů.

Vzhled MonoDevelopu se dá poměrně pěkně upravit do podoby Visual studia, sice je ještě stále pod vývojem a má menší i větší mouchy např. není v něm defaultně integrovaný debugger, ale dá se s ním rozumně pracovat.

Design si může­me navrhnout ně­kolika způsoby, jed­nak můžeme pou­žít integrova­ný nástroj v Mo­noDevelop - Stetic, který nám vygeneruje *.stetic soubor ve formátu XML obsahující rozmístění komponent a jejich událostí (signálů), a nebo můžeme externí aplikaci Glade, patřící do typu RAD (Rapid Application Development) aplikací. Generuje nám rovněž XML strukturu designu, která je poměrně srozumitelná, takže není problém napsat si to XML i bez použití WYSIWYG editoru a rovnou z příkazové řádky pomocí mcs zkompilovat program.

Osobně preferuji nástroje dostupné v IDE, takže následující příklady se nebudu zabývat Glade, ale pouze používáním Stetic designeru a nebo ručního pozicování v kódu aplikace.

V Gtk je nejabstraktnější třída Gtk.Widget, podobně jako je v samotném .NET třída object. Od ní je odvozená další důležitá třída, kterou budeme potřebovat a to je Gtk.Container, který nám uchovává jednotlivé widgety (textbox, label, button atd.) a spravuje jejich vlastnosti a layout. Nejběžnější kontejnery jsou VBox, HBox, Table a Fixed. Pokud jste byli zvyklí programovat ve Windows Forms, tak vás bude zájímat kontejner Fixed, do kterého se ukládají Widgety s absolutně danou pozicí. Ostatní kontejnery známe z Windows Forms jako obyčejné komponenty např. TabControl – zde je to kontejner Notebook nebo komponenta GroupBox – zde kontejner Frame.

Kromě namespace Gtk budeme někdy pracovat s Gdk. Knihovna Gdk nám poskytuje abstraktní vrstvu mezi GTK+ widgetem a používaným okenním manažerem, takže místo toho, aby přímo probíhalo volání X systému, tak aplikace volá Gdk knihovnu, když potřebuje něco vykreslit na obrazovku nebo odchytit události. Tato vrstva navíc nám poskytuje několik výhod, například zvyšuje portabilitu aplikace (pro Windows je hotová) nebo kontroluje parametry, které se předávají okennímu manažeru. Za všechny jmenujme třeba knihovnu Cairo, která nám poskytuje API pro práci s vektorovou grafikou. Přirovnal bych to zhruba k WPF a GDI+ od Microsoftu nebo Quartz 2D od Apple.

Příště se podíváme na práci s kompentami – jejich vlastnosti, odchytávání signálů atd.

Jistě, má taky svoje mouchy, ale kdo je nemá? Narozdíl od většiny linuxáků se nechovám rasisticky a neodsuzuji hned všechno co není opensource nebo v čem má prsty Microsoft.

Projekt Mono odvedl velký kus práce a za podpory Novellu přispěl k tomu, že ECMA/ISO standart je možné používat produktivně i v komerčních aplikacích. Nechci zde vést flamewar o tom proč je lepší pro multiplatformní vývoj .NET místo Javy (i když třeba v Javě si nenapíšete aplikaci v C#, VB, PHP (projekt Phalanger), F# a dalších), ale doporučoval bych ho většině začátečníkům, kteří se stále nemohou rozhodnout v čem programovat.

Pro vývoj GUI nám Mono poskytuje několik managed rozhraní se standardními grafickými knihovnami pro linux ale i některé multiplatformní viz. GTK+. Jelikož na české scéně jsem nenašel moc článků zabývající se touto knihovnou, rozhodl jsem se, že o ní něco napíšu, aby ti z vás, kteří se pustíte do vývoje aplikací pod linux, nemuseli ztrácet desítky hodin googlením. Vývojář, který dosud psal aplikace pod Windows Forms může snadno chytit záchvaty vzteku pokud se bude snažit udělat tutéž primitivní záležitost v GTK# a ono to nepůjde, protože GTK je koncipováno úplně jinak. Doporučuji trpělivost, pokud se přes to přenesete tak zjistíte, že na tom něco bude a GTK je vlastně docela fajn.

Příště si vysvětlíme základní knihovny pro práci s GTK-Sharp, k čemu je GLADE, co to jsou kontejnery a jak si můžeme navrhnout design aplikace klikacími nástroji.